Pondělí

V pondělí jsme urazili rekordně krátkou trasu a to nejkratší za všechny Puťáky. Naše stany se totiž nepohnuli z místa. Věděli jsme, že celý den má pršet a protože nestíháme žádný konkrétní spoj a máme čas až zhruba do soboty, mohli jsme si dovolit přečkat ten nečas v suchu stanu. Češi, kteří tábořili vedle nás to udělali stejně a zdálo se, že i Evžen a spol. Kteří kempovali o kousek dál taky nevyráželi.
Skutečně s krátkými přestávkami pršelo celý den, viditelnost plus mínus 100 metrů a tak jsme měli všichni plus mínus podobný režim jako Kačenka, tedy nasnidat, spát, naobědvat, spát, probudit se a chvíli něco brebentit, spát, navečeřet a spát.
Tábořiště: stále 48°39,431' s.š. 23°12,703' v.d. v 1290m n m., ujito 0km mimo zacházek na záchod a pro vodu,.které díky nízké viditelnosti byly vcelku krátké.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V Užhorodu podruhé

Náš plán byl, že v Koločavě se uvidí. A uvidělo se. Když odcházel Kofola že skanzenu, dal mně a Luďkovi úkol, abychom cestou na autobusové stanici nebo kdekoli jinde zjistili spojení či se pokusili domluvit nějakou individuální dopravu. Že prý se domluvíme. Kiki a Luďkovi v jedné chaloupce skanzenu potkali takového chlápka (asi živý exponát), který byl v Brně a tak mluvil česky a pokecali. Doporučil jim zkusit paní v hospodě u tanku. No, dobře, je tank to pancéřové auto na pomníku? A ta hospoda u něj? Minutu před tím než lezem do hospody, která snad dřív byla autobusovou čekárnou u nás zastavuje auto. Lukáš a holky, kteří čekali v hospodě jeli doprovodným vozidlem do skanzenu aby ušetřili ten přesunový čas. Trochu mi připadá, že jsme tuhle obec obsadili😀 Informují nás, že dopravu už zařídili v Četnické stanici. V Četnické stanici se čile hoduje, bodrý asi majitel se co chvíli chodí ptát, zda máme vše. Nejvíce mě zaujal dvojitý řízek zvaný Medvědí tlapa. Doprava je domluvená tak n
Další informace

Úterý

Úterý míhlo bých charakterizováno tím, že jsme chtěli dojít co nejdál. Protože Kačence docházelo vybavení, potřeboval někdo ve střdu do Mižhirje, aby z Volovce převezl auto. Zbývalo něco kolem 35 kilometrů a tak jsme šli a šli, aby na středu už moc nezbývalo a došlo se to dopoledne. Poslední autobus, který jsme měli najitý jel ttotiž ve dvě. Proto jsme nakonec upelášili 22km s nadějí na koupací jezírko, které úplně koupací nebylo, ale náš koupací stan se aspoň umyl. Ačkoli jsme došli již za šera, udělali jsme ještě oheň a máťák, ale nálada na ponocování ani s naspaným včerejškem přes únavu nebyla. 22,8 km, 1046 mnm, 48°31, 363' s.š., 23°23, 638' v.d.
Další informace