Středa

Ve středu jsme se rozděli na několik skupinek a došli do Měžhorje Mížhirje. Vedra pokračují a museli jsme sklesat včetně nastoupané výšky v závěru skoro 1000 výškových metrů a mělo to pořádný sklon, takže to byl docela záhul na kolena. Pepe běželi stihnout ten autobus a tak první, kdo kolem druhé hodiny zakempil v restauraci Family, což byla první restaurace v Mežhorje u červené značky, byli Lukáš s Luckou. Postupně jsme se tam scházeli nejen mmy, ale i ty ostatní výpravy, které jsme v předchozích dnech potkávali. Jedli, pili a hodovali jsme až v půl sedmé přichází i Kofolovic skupinka v čele s Kofolou s nápisem Finisher na tričku.
Hodujeme zhrubba do desíti večer, místní příznivé ceny nás vybízejí k obžerství.

Jenže představa, že Mižhirja za kilometr skončí a my zatáboříme na loučce se rozplývá, protože baráky se táhnou kolem cesty ještw 6 kiometrů i v bočním slepém údolí. Asi o půlnoci potkáváme dva chlápky, kteří nám říkají, že takové místo, které hledáme, tu nenajdeme a tak naše noční vyčerpávající silniční pochod končí dlouho v noci na plácku plném máty. Domlouváme se proto, že budíček nemá být před desátou, celkem to bylo přes 18 km.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vrchol trasy

V Užhorodu podruhé