Úterý

Úterý míhlo bých charakterizováno tím, že jsme chtěli dojít co nejdál. Protože Kačence docházelo vybavení, potřeboval někdo ve střdu do Mižhirje, aby z Volovce převezl auto. Zbývalo něco kolem 35 kilometrů a tak jsme šli a šli, aby na středu už moc nezbývalo a došlo se to dopoledne. Poslední autobus, který jsme měli najitý jel ttotiž ve dvě.
Proto jsme nakonec upelášili 22km s nadějí na koupací jezírko, které úplně koupací nebylo, ale náš koupací stan se aspoň umyl. Ačkoli jsme došli již za šera, udělali jsme ještě oheň a máťák, ale nálada na ponocování ani s naspaným včerejškem přes únavu nebyla.
22,8 km, 1046 mnm, 48°31, 363' s.š., 23°23, 638' v.d.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

V Užhorodu podruhé

Náš plán byl, že v Koločavě se uvidí. A uvidělo se. Když odcházel Kofola že skanzenu, dal mně a Luďkovi úkol, abychom cestou na autobusové stanici nebo kdekoli jinde zjistili spojení či se pokusili domluvit nějakou individuální dopravu. Že prý se domluvíme. Kiki a Luďkovi v jedné chaloupce skanzenu potkali takového chlápka (asi živý exponát), který byl v Brně a tak mluvil česky a pokecali. Doporučil jim zkusit paní v hospodě u tanku. No, dobře, je tank to pancéřové auto na pomníku? A ta hospoda u něj? Minutu před tím než lezem do hospody, která snad dřív byla autobusovou čekárnou u nás zastavuje auto. Lukáš a holky, kteří čekali v hospodě jeli doprovodným vozidlem do skanzenu aby ušetřili ten přesunový čas. Trochu mi připadá, že jsme tuhle obec obsadili😀 Informují nás, že dopravu už zařídili v Četnické stanici. V Četnické stanici se čile hoduje, bodrý asi majitel se co chvíli chodí ptát, zda máme vše. Nejvíce mě zaujal dvojitý řízek zvaný Medvědí tlapa. Doprava je domluvená tak n
Další informace